Sugarbaby nebude sedět v koutě! vol. 2/13

Aneb cukrové randění rozhodně není prostitucí čili lesk a bída cukrátek – třináctidílný seriál o realitě sugardatingu vol. 2/13

Jak jsme již nastínili, sex je v případě klasické prostituce i cukrového randění conditio sine qua non, tj. nezbytnou podmínkou, bez níž by k protiplnění v podobě finančního benefitu od zákaznické ani sacharidové protistrany jednoduše nedošlo. Ano, přehlížíme teď úmyslně extrémně vzácné výjimky v podobě sexuálně dysfunkčních prcířů, kteří si vystačí jen s objímáním nebo povídáním a kteří se mohou svátečně vyskytnout jak u standardní prostitutky, tak násobně vzácněji i u sugarbaby.

Cukrtátové se totiž rekrutují z řad testosteronových alfasameckých macho egomaniaků, kteří nejsou sběrači – pasivní pacifističtí čekatelé, ale svého druhu lovci – asertivní až agresivní průbojaři (průbojník křížený s bojarem) a svou neochotu obětovat lovu vlastní čas a energii kompenzují jednoduše tak, že si kořist na místo lovu koupí. Vzniká pak paradoxní a lehce bizarní situace. Kořist se tváří, že k reálnému lovu došlo, aby měl cukrtáta dostatečně ukojené ego a dojem, že skutečně lovil a nenakupoval v supermarketu (či lépe řečeno v Pařížské). Cukrtatíkovský pseudolovec pro změnu simuluje, že nenakupoval vůbec, ale že mu to střílí z luku jako za mlada a že je pro mladé a krásné slečny enormně žádoucím předmětem jejich tuh a tajných erotických snů. Cukrový vztah je tedy svého druhu dvojitou přetvářkou a jeho sladká poleva poněkud hořkne na jazyku. Nicméně podstatou směny je poskytnutí sexu na straně cukrsamičky výměnou za peněžité prostředky na straně cukrsamce. 

Asexuální cukrové vztahy jsou statisticky zcela zanedbatelnou odchylkou, vyskytující se reálně ještě méně často než všelijaké obskurní poptávky po extrémnějších sexuálních praktikách, sahajících od BDSM trýznění a různých variací fetišismu, až ke koprofilním či zoofilním libůstkám - ano, i tací fajnšmekři se v tomhle oboru najdou.

A nebereme v potaz ani specifickou okrajovou odrůdu sugardatingu, která probíhá nekontaktně výhradně online, což je de facto jen minimalistická verze onlyfans influencerství, kde se na dotyčnou online performerku skládá násobně větší množství honimírů po menších částkách. Cukrtatík třeba z Indie v takových případech poptává virtuální cukrholku z Evropy, přičemž mu nezáleží na tom, odkud přesně pochází či kde konkrétně žije, protože mu nejde o reálné setkání, ale čistě o virtuální platonické cosi.

Dodejme že východní Evropa je kvůli nižším cenám pro zahraniční cukrkandly preferovanějším tržištěm a děvčata z východoevropských zemí jsou pro bohaté cukrmany z Asie, Oceánie, Austrálie, Afriky i Ameriky levnější exotikou. Kupříkladu američtí a západoevropští cukráři na východních tržištích nakupují čím dál raději, protože s rozvojem cukrtrhu v jejich zemích došlo i k nemilému nárůstu cen za cukrování s tamními cukrovými domorodkami, takže cukřenka z Čech nebo Bulharska je pro Francouze násobně levnější než rodilá Francouzska. V sugardatingu dle reklamy nejde vůbec o peníze, ale když je může cukrtáta ušetřit, tak očividně moc neváhá.

Cukrholka v případě virtuálního online randění průběžné posílá cukrtátovi fotky či videa, komunikuje s ním přes chatovací aplikace, občas si zavolají nebo dají video hovor. A za tyto své aktivity pak dostává finanční benefit, přičemž ten je při této odnoži sugardatingu pochopitelně znatelně umenšen oproti variantě s reálnými schůzkami f2f („z voka do voka”). Cukrtatík si tak kupuje pocit, že má vztah na dálku s pěknou holčinou, i když se s ní fakticky nikdy nesejde. Takové případy jsou však opět zcela okrajové.

Tyto výjimky z pravidla samotná cukrátka ráda používají v rámci argumentačního faulování pro podložení svého tvrzení, že v sugardatingu rozhodně nejde o sex. Reálně o něj totiž v naprosté většině případů pochopitelně jde a nic na tom nemění fakt, že cukrová slečna občas třeba zpeněží vlastní erotický foto či videomateriál nebo použité kalhotky. Najdou se i slečny, co se toho takříkajíc nebojí a které jsou schopné a ochotné takto monetizovat doslova cokoli, o co fetišista projeví zájem. Jsou to však opět spíše ojedinělé excesy, nicméně i na ně se dá v cukrovém světě narazit. Stejně jako je v něm nikterak neobvyklá poptávka po sadomasochistických libůstkách.

Reálný je pro názornost příběh jednoho francouzského cukrtáty, který fandil BDSM a na to konto měl v centru české metropole kompletně zařízenou mučírnu 6 plus kk, před kterou by si Padesát odstínů šedi tiše uprdlo závistí. Poptával slečnu, která by byla ochotná se nechat zcela nahá na celý měsíc zavřít v jeho mučírně do klece. Jedla a pila by z misky jako pes, měla by obojek a vodítko, na kterém by byla venčena mimo klec, podstupovala by elektrošoky, bičování a další formy mučení, nechala na sebe močit, musela by sexuálně obsloužit kdykoli kohokoli, koho k ní přivede, a nakonec by se (zřejmě jako zlatý hřeb téhle už i tak super párty) nechala osouložit psem. Vybraným adeptkám byl zaslán podrobný několikastránkový seznam s detailním výpisem a popisem jednotlivých praktik s tím, že dotyčná měla zaškrtnout, co vše je ochotna podstoupit.

Za tuhle měsíční drezúru nabízel onen poněkud excentrický cukrtatík deset tisíc euro, přičemž tvrdil, že tam jednu slečnu měl i několik měsíců, než se definitivně zhroutila a zcvokla, a vcelku příčetně a sebekriticky dodal, že si je vědom toho, že to není pro každého.

I takoví se mezi cukrovými tatínky najdou (byť jsou to pochopitelně spíše marginální výjimky z pravidla). Děsivé spíš je, že se reálně najdou slečny, které jsou něco takového ochotné podstoupit za ne až tak závratnou odměnu vzhledem k požadovanému výkonu. Ty opravdu sporadicky ostré cukrové pastelky se pak mohou i mezinárodně proslavit a dotáhnout to až do pákistánského vězení, když od cukrtáty dostanou na cestu domů výslužku v podobě 9 kil heroinu. Vraťme se ale od nečastých excesů k běžné podobě sugardatingu.

Pokud je tedy sex obecně nezbytnou součástí standardního balíčku, za který jsou v případě cukrového randění movitější donátoři pěkným mladým holkám svolní platit, pak se dotyčné kopretiny nemohou divit, že jsou házeny do stejného pytle jako standardní profesionální rozhoďnožky z ulice, eskortu, různých privátů a vykřičených domů, byť se jejich výdělečné umělecké výkony v mnoha detailech liší. Koneckonců v jednom z průzkumů přes 50% cukrholek uvedlo, že cukerné vztahy mají čistě jako zdroj příjmu, jen 7% pak očekávalo, že v takovém vztahu můžou nalézt lásku, z čehož by opět zlí jazykové mohli implikovat, že spíše než o proklamovaný životní styl se jedná o způsob živobytí.

Pokud chceme jakýkoli fenomén definovat a porozumět mu, zpravidla jej určujeme podle nejčastějších znaků a projevů. Minoritní variace a odchylky od hlavních tendencí manifestace jeho podstaty je sice dobré brát v potaz, ale nelze jimi určovat celkovou charakteristiku a jakostní či kvalitativní podstatu. Asi jako byste tvrdili, že naše země je maďarskou župou, protože u nás žije maďarská minorita (autor textu nemá na mysli Slováky). Vztahovali byste vlastnosti minority na celek a ignorovali majoritu. Stejně tak nelze z faktu, že v rámci sugardatingu se vyskytnou i případy realizace cukrování tak, jak je uvádí reklama, definovat celek. Čistě statisticky jde totiž v rámci daného fenoménu spíše o minoritní jev.

Pokud tedy nechceme sklouznout k relativizaci a vyprazdňování pojmů, kdy se dá cokoli libovolně překroutit použitím demagogických argumentačních faulů, v rámci nichž se z výjimek z pravidla stává pravidlo samo o sobě a určující rys, musíme pojmenovávat a definovat jevy podle převažujících charakteristik a projevů. Opačný přístup je stejně absurdní jako příklad z logiky: máme 100 Pepů, 4 Pepové jsou zrzaví. Závěr: Pepové jsou zrzaví.

Venkoncem se sugardating v komparaci s klasickými formami prostituce jeví v jádru stále jen jako variace na totéž s tím rozdílem, že standardní prostitutka se musí dost otáčet a obsloužit násobně víc klientů, kdežto Zuckermädchen si většinou průběžně udržuje (obměňuje a doplňuje) jen několik málo na peníz neskoupých cukerných prcířů, kteří jí ale v součtu nasypou mnohem víc než dlouhé defilé nízkorozpočtových klientů levnějších prostitutek. Asi jako když hollywoodský áčkový herec natočí jeden film a vydělá víc než jeho český kolega za ... pár desítek životů.